Přesto, že letošní sraz MFC je již za náma, tak jsem se rozhodl něco málo napsat o jeho přípravě i průběhu, aby se něco o něm dozvěděli i ti co se nezúčastnili. Takže pěkně po pořádku.

Letošní již páté setkání členů ( a také příznivců ) MFC jsem začal plánovat již někdy v květnu tohoto roku. Možná se ptáte proč jsem jej začal plánovat zrovna já? Odpověď je velmi jednoduchá. Bylo to proto, že po zkušenostech s minulými srazy - jednalo se hlavně o nevděk a napadání těchto obětavých lidí některými členy, kterým nešlo o pohodu srazu, ale hlavně o pošpinění jejich jmen ať už z jakýchkoliv důvodů – neměl o organizaci nikdo jiný zájem. No a mě bylo líto zůstat bez těchto senzačních setkání, tak jsem do toho šel.

Prvním úkolem bylo najít a domluvit nějakou lokalitu. Moc lokalit na výběr nebylo, aby splňovaly naše požadavky. Rozmýšlel jsem se mezi dvěma soukromými revíry, a to buď Skalička nebo revír pod novými nájemci v Polouvsí. Na Sakličce jsme již sraz měli dvakrát takže mě lákala možnost vyzkoušet Polouvsí. Sice jsme tady také již jeden sraz absolvovali, ale to bylo ještě za starého nájemce a nebylo to úplně ono. Také jsem to zde několikrát navštívil tuto zimu a chytal zde na dírkách. A právě na dírkách jsem byl velice spokojen s přístupem nového nájemce a to hodně rozhodovalo o mé volbě. Prvně jsem se spojil s naším členem Romanem Bezunkem ( Vildanj ), který se tady podílí na bezchybném chodu a získal od něj nějaké informace a podmínky, za kterých by se náš sraz zde mohl uskutečnit. Nabídli nám i super cenu a také možnost rezervace celého rybníku CaR jen pro nás za podmínky účasti alespoň 10. členů. Jakmile jsem měl tyto informace pohromadě tak jsem je uveřejnil na našem fóru, aby se k tomu vyjádřili všichni potencionální zájemci. Zájmem jsem nebyl vůbec překvapen – hned se začali přihlašovat ti, kteří se pravidelně zúčastňují. Takže jsme ještě doladili datum srazu na 15. – 18. 9. 2011 a také jsme se mezi sebou dohodli, že si každý může přibrat i své rodinné příslušníky nebo kamarády. Navíc nám byla nabídnuta možnost stravování v podobě obědů, které využili téměř všichni účastníci.
Konečně nastal termín srazu. Hned ve čtvrtek 15. září dorazilo 8 účastníků a to: Vašek, Slávek, Pavel, Zdeněk, Fagri, David, Ota a já Mari. Srdečně nás všechny přivítal zástupce správce a vypsal nám povolenky. Vyložili jsme věci z aut a začali stavět svá obydlí a chystat rybářské náčiníčko. Hned jsme se začali vzájemně navštěvovat a povídat si mezi sebou jelikož je to jedna z mála příležitostí kdy si můžeme popovídat osobně. Také jsme se dohodli, že ten kdo vytáhne nejdelší rybu za celý sraz získá finanční odměnu 500,- Kč. Potom ještě přišel David a přinesl láhev likéru v krásném dárkovém balení, kterou nám poslal jeho otec jako cenu do nějaké soutěže ( tímto bychom mu chtěli moc poděkovat ). Tak jsme se dohodli, že v sobotu uspořádáme od 6,00 hodin do 18,00 hodin závod, ve kterém se bude počítat délka každé ulovené ryby systémem 1 cm jeden bod. První rybou srazu ( a to jsme ještě netušili, že i prémiovou )byl kapr 82 cm, kterého chytil Vašek hned ve čtvrtek odpoledne.

Jinak se do večera již nechytilo nic. Večer téměř každý začal grilovat u svých bivaků. Kolem osmé večer dorazil i sám nový nájemce L. Král se svou paní. Velice mě překvapil svou srdečností a vstřícností. Osobně navštívil popořadě každého účastníka, připil si slivovicí a se všemi popovídal o tomto revíru. Mimo jiné nám sdělil, že v tomto rybníku se nachází cca 200 ks kapra větší velikosti ( jeden s délkou 104 cm a jeden krásný řádkám s váhou cca 15 kg kterého pojmenovali Pepa) dále větší množství candáta, který se zde i vytřel a také 25 ks jesetera v délkách přes 1 m, které zde vysadili cca týden před našim příjezdem.

V pátek ráno dorazili ještě Radek s Kubou. Minulou noc se nechytlo nic. Dopoledne proběhlo celkem v klidu, opět jsme si krásně popovídali. V poledne byl přichystán oběd v podobě guláše. Za sebe musím říct, že byl vynikající. Poobědvali jsme všichni pospolu u rybářské bašty a vytvořili tak nepsané pravidlo pro další dny.

Odpoledne se chytilo jen pár perlínků na feeder, kterým si někteří zpestřovali pobyt. Také nás navštívil Freetom s manželkou. Měl sice zde být s náma, ale vletěla mu v práci špona do oka a tak byl trochu indisponován a necítil se na rybačku. Jenže když viděl jaká zde panuje atmosféra, tak se rozhodl, že si doma sbalí vercajk a hned v sobotu ráno za náma dorazí.Večer opět probíhala grilovačka u všech bivaků a samozřejmě pokec prokládaný štamprličkami různých nápojů. Také se čepovalo pivo. Navštívil nás také kamarád Mucoň.

Noc na sobotu proběhla opět v klidu bez záběru a v 6,00 hodin ráno začal závod. Okolo osmi dorazil Freetom jak nám včera slíbil. Chytali se opět jen perlínci na feedery a potom se chytili ještě dva kapři a to jednoho chytil Vašek a druhého Fagri – bylo to nádherné sluníčko.

V poledne jsme se všichni sešli jako jedna velká rodina na oběd u domku správce. Podávalo se pečené kuřecí stehno s rýží – opět velice chutné. Připravovala nám ho paní Králová. V 18,00 byl ukončen závod a vítězem se stal se 188. body Radek, kterému byla předána dóza s likérem. Jako správný kamarád všechny obešel a každému nalil štamprličku vítězného likéru.

Odpoledne nás obešel pan Král a pohostil nás skvělou buchtou, kterou pro nás upekla jeho maminka. Večer nás opět navštívil Mucoň a dovezl láhev vodky.

Noc na neděli opět proběhla v klidu. Jen k ránu Vašek zdolal dalšího kapra.

Dopoledne už probíhaly přípravy k odjezdu tzn. balení bivaků, věcí, lodě atd. A při této činnosti ještě Fagri zdolal slušného amura.

Na poledne jsme měli připravený oběd – tentokrát smažený řízek s bramborem, který nám opět připravila paní Králová. Hned po obědě když jsme byli všichni pohromadě byl vyhlášen Vašek vítězem naší soutěže o nejdelší ulovenou rybu ( tou se stal kapr, kterého ulovil hned po příjezdu ) a byla mu předána finanční výhra. Poté jsme ještě dostali od maminky pana Krále vynikající domácí zákusek. Při jeho konzumaci jsme moc poděkovali p. Královi i jeho paní, že se o nás po celou dobu výborně starali, dále nám byla nabídnuta možnost uspořádat zde podobnou sešlost i na jaře příštího roku za velmi zajímavých podmínek. Pak už nastalo loučení a jednotlivé odjezdy zúčastněných do svých domovů.

Závěrem bych chtěl říct, že se nám letos povedl jeden z nejlepších srazů a již se těším ( a myslím, že nejen já ) na další podobné setkání. Ještě jednou bych chtěl poděkovat p. Králi, jeho ženě a samozřejmě všem ostaním, kteří se o nás tak pěkně starali.

Mari